"Nedokázal se zlobit dlouho. To byl jeho handicap, důsledek nedostatku nadšení. Jeho nálady byli jako jiskry z pazourku, ale nikdy nevzplály jako troud. Když mluvil, byl ironický, vysmíval se sám sobě a ta zdánlivě prostá a srozumitelná slova, která volil, odkazovala na další a další sebekritické narážky, o nichž se domníval, že jí budou jasné, ale jež samozřejmě nebyly jasné nikomu kromě něj."
- Peter Carey, Oskar a Lucinda (Praha: Fraktály, 2003), s.266
Žiadne komentáre:
Zverejnenie komentára